Vždy jsem sportoval, sice ne nějak závodně, ale odmala jsem dělal házenou, judo, atletiku. Na gypmlu posilovna (pokus o to nabrat svalovou hmotu, byl jsem strašně hubený).
Později vpraovním procesu tloustnutí a zase návraty a pokus o pohyb.
Po bouračce na motorce s různými následky (nemožnost rotovat levou rukou - srůst v kostech lokte, trvalé brnění pravé šlapky a prstů pravé nohy - z toho plynoucí pohybové problémy - špatná odezva do mozku, titanové dlahy v ruce a v pánvi - opět pohybové problémy - asi běhám nakřivo?), jsem se, navzdory invalidnímu důchodu, rozhodl začít znovu žít.
Díky běhu jsem schopný chodit a prodal jsem svoje auto. Běh mi dal cíl a chuť neoprohnít se k plnému invalidnímu důchodu. dal mi naději, že se přiblížím k stavu, kdy jsem byl zdravý, dal mi pocit, že zdravý jsem.
Žádné komentáře:
Okomentovat